"Glutarová acidurie - GA1"

Glutarová acidurie typ I, vzácné těžké onemocnění, patří mezi organické acidurie, jedná se o vrozenou poruchu metabolismu, je způsobená neschopností organismu zpracovávat aminokyseliny lysin a tryptofan obsažené v běžné bílkovinné stravě, ta pak vede k nahromadění toxických látek a nevratnému poškození mozku. 30% těchto dětí do 5ti let věku umírá. 
K zaplavení organismu toxickými metabolity dochází při každém zatížení (např. při běžném úbytku váhy po porodu, při horečce, hladovění, infekcích, po operacích a za podobných zátěžových situací, stresu, očkování...). 

GA 1 je od roku 2009 součástí celoplošného novorozeneckého screeningu v ČR.  Dříve než po narození se nemoc nedá rozpoznat a nedá se onemocnění předejít, děti s takovým onemocněním se rodí zdravým rodičům, dochází vlastně k přenosu genu, který v určitém spojení přenašečů matky a otce zdegeneruje.                                                  Novorozenci: makrocefalie (70% pacientů), nástup symptomů typicky mezi druhým měsícem a třetím rokem života, později metabolická acidóza, neprospívání a náhlý nástup dystonie a athetózy z důvodu nevratného poškození mozku. Postižené děti se zdají být normální dokud neutrpí akutní metabolickou krizi, obvykle mezi 6. a 18. měsícem věku, s reziduálními neurologickými nálezy, které se mírně zlepšují v klidovém období. U přibližně 25% dětí se postupně rozvíjí motorické opoždění, hypotonie, dystonie a dyskinese během několika prvních let života bez jakékoliv zjevné akutní krize.                                                                                                  Léčba riboflavinem a dietní restrikce lysinu a tryptofanu (Dieta s omezením bílkovin).      Při každé běžné virové nebo bakteriální infekci je nutné v raném stádiu nemoci krátkodobě ještě více omezit příjem bílkovin a poskytnout více energie ve formě glukózy s inzulínem pomocí nitrožilní infuze. Glukóza, inzulin a karnitin mohou být prevencí neurologického postižení u pacientů bez poškození bazálních ganglií.                                                                            Většina symptomatických pacientů umírá bez léčby během první dekády života. Pacienti mohou mít opakované horečky nejasného původu. Pacient se může hojně potit. I přes léčbu však trpí 35% pacientů neurologickým postižením a opožděným psychomotorickým vývojem. 
U dalších dětí, které mají stejného otce a matku jako postižené dítě, je riziko této nemoci 1/4 (25%). 

Organické acidurie - g. a.                  Průměrně ve věku devíti měsíců přibližně 75 % pacientů prodělá akutní ataku poškození mozku obvykle při infekci horních cest dýchacích a/nebo gastrointestinální infekci, ale encefalopatická krize se může objevit také v souvislosti s hladověním, po rutinním očkování nebo po malém traumatu hlavy. 87 % encefalopatických krizí proběhne do věku 24 měsíců. Děti často akutně ztratí neurologické funkce a dovednosti, včetně schopnosti sedět, vstávat, udržet hlavu, sací a polykací reflexy. Kojenci vypadají čile, mají ale výraznou hypotonii svalstva krku a trupu, ztuhlé končetiny a krouživé pohyby rukou a nohou. Mohou také mít generalizované křeče. Rozvine se těžká dystonická/hypotonická porucha hybnosti. Menší část pacientů ( 20 %) má opoždění vývoje od narození a (progresivní) mozkovou obrnu s dystonií.                          Multidisciplinární péče je zvláště důležitá, neboť i přes závažný motorický handicap musí být intelektuální funkce chráněny až do pozdního průběhu choroby.  Sociální integrace pacientů může být výrazně zvýšena zvláště s využitím jazykových počítačů.                                                  Protože mimovolní pohyby orofaciálních svalů bývají výrazné, může být velkým problémem krmení. Zvýšený svalový tonus a pocení, běžné nálezy u glutarové acidurie typu I, vyžadují vysoký příjem energie a vody. 

Organické acidurie jsou skupinou metabolických onemocnění, které jsou způsobeny poruchou funkce některého ze specifických enzymů v katabolismu větvených aminokyselin. V širším slova smyslu jsou tedy řazeny mezi aminoacidopatie (jako fenylketonurie, tyrosinémie, homocystinurie), ale pro dominující nález hromadění toxických organických kyselin v organismu jsou klasifikovány samostatně. Patří sice mezi dietní léčbou částečně ovlivnitelná metabolická onemocnění, ale dlouhodobá prognóza nemusí být vždy příznivá. Separátní skupinu organických acidurií tvoří organické acidurie s dominantním postižením mozku, kam se řadí zejména glutarová acidurie I. typu. Rovněž frekvence výskytu tohoto onemocnění je nízká a odhaduje se na 1:100 000. Mezi společné klinické projevy organických acidurií patří toxické poškození mozku s překyselením organismu s tendencí k nízkým hladinám glukózy v krvi. Po krátkém bezpříznakovém období dojde bez zjevné příčiny (většinou hodiny až dny po porodu) k náhlému zhoršení stavu. Mezi typické příznaky patří odmítání kojení, nápadná spavost, snížení svalového tonu, apnoické pauzy s progresí až do kóma, mohou se objevit křeče.